Rokem 2009 pro mě začíná druhý rok, kdy mám své osobní číslo, svého šéfa a své povinnosti v rámci společnosti s cca 200 zaměstnanci. V telekomunikační firmě zaměřené převážně na corporate a government klientelu pracuji jako presale manager a mám primárně na starosti jeden produkt související s rozsáhlými WAN sítěmi.

Od svých 15ti let jsem podnikal na dohodu o provedené práci, v osmnácti jsem upaloval pro živnostenský list a ve 22 letech jsem založil společnost s ručením omezeným. Věnovali jsme se s kolegou všemu možnému, od prodeje setotopboxů přes internet, přes prodej komponent k počítači až po primární poskytování přístupu k internetu. Nakonec jsem svůj padesáti procentní podíl v s.r.o. prodal. S kolegou jsme se neshodli na dalším směřování firmy a pro mě bylo jednodušší potápějící se loď opustit než ztrácet čas tam, kde to nemá smysl.

Prodejem firmy jsem vydělal něco málo peněz a ty jsem nasypal do akcií. Zatím jsem ve ztrátě, ale věřím, že se to obrátí a NWR i ORCO (když přežije zimu) půjde nahoru. Když ne, aspoň si budu mít čím podpálit v krbu. Ty modré papírky o vlastnictví akcií prý dobře hoří.

Za ten rok a 2 měsíce co jsem zaměstnancem jsem pracoval na menších i větších projektech a jsem rád, že ten nejdůležitější vyšel. Zakázka za cca 200 mil., výborná reference. Právě jsme začali pracovat na její realizaci a jak to tak vypadá, přinese mi to mnoho dalších zkušeností. Především jednání se zahraničními dodavateli jsou občas hodně tvrdá a například britský (ne)smysl pro obchod mi zatím hodně uniká.

Jsem rád, že se nám podařilo rozšířit WAN síť i na Slovensko, kde právě s partnerem realizujeme necelou stovku datových připojek s kontraktem na několik let. A věřím, že to není poslední zakázka tohoto typu na Slovensku, kde je trh o pár let pozadu než u nás a jsou tam ještě velké příležitosti.

Mrzí mě, že nevyšlo pár obchodů, které byly dobře rozjednány, technicky podpořeny, ale ve finále prohrány s konkurenty. Asi nabízeli lepší podmínky, tak to prostě bývá.

V letošním roce bych měl dostat na starosti další produkt a sice videokonference. V nich vidíme velký potenciál a především v době krize by se firmy mohly vydat touto cestou - namísto neustálého cestování a utrácení za letenky. V únoru bych měl odletět na 2×5 dnů do Norska na školení a nějaké testy, tak jsem zvědavý, jestli tomu skutečně tak bude. Už teď se snažím dostat do obrazu a načerpat co nejvíce znalostí a oborových termínů. Bez nich by ta zkouška asi nedopadla dobře.

Rok bych chtěl zakončit opět jako zaměstnanec, návrat mezi podnikatele bez volného času a s telefonem na uchu prozatím neplánuji. Tak věřím, že to vyjde.